Hned po příchodu v pátek 7.6.2019 do práce bylo jasně viditelné, že něco není tak, jak má být.

Drtivá většina obchodníků na sobě neměla, tak jako vždy, Stuart Hughes Diamond Edition (https://twogentlemen.cz/572/5-nejdrazsich-panskych-obleku-na-svete/), ale pouhé tričko a kraťasy a v místních firemních garážích neparkovala jejich  Bugatti La Voiture Noire (https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/nejdrazsi-auto-sveta-odhaleno-bugatti-la-voiture-noire-stoji/r~45215fb23f3f11e9b9980cc47ab5f122/), nýbrž kola, mnohdy horská, která po cestě umí vyrábět i elektřinu.

Druhým nevšedním zážitkem byla pobočková porada, která proběhla o hodinu dříve než obvykle a trvala desetinu času, tedy pět minut.

Hned po výjezdu z kanceláří jsme nasadili drtivé tempo – zhruba 40 km/hod, které nebylo zapříčiněno našimi cyklistickými dovednostmi, ale faktem, že cesta k řece bývá zpravidla z kopce, mnohdy výrazného.

První brzdil Filip, jedoucí ve slávistickém dresu, ale nikoli kvůli defektu kola. Všiml si, že projíždíme kolem místa, kde se žení Jaromír Zmrhal a vzhledem k tomu, že cestou tam nebyla ještě žádná hospoda, poznal i ostatní hráče mistrovské Slávie. Přepadlo ho nutkání zaskandovat Slavie Praha a skákaje na plot vzbudil na svatbě všeobecné veselí. Nevýhodou bylo, že na svatbě museli zastavit i naši sparťanští kolegové, protože Filip jel první úzkou uličkou.

Za sjezdem z Barrandovského mostu jsme nabrali Ondru, který po cestě vlakem vypadal více unavený než náš peloton a vyrazili jsme vstříc první hospodě, kde se pravidelně stavujeme. Místní obsluha patrně nečekala, že v pátek někdo pracuje pouze do dvanácti a měla stánek zavřený. Museli jsme pokračovat další 4 kilometry a první zastávka se tak udála až po 18 kilometrech. Kdo však čekal, že budeme dodržovat pravidelné kilometrové rozestupy mezi návštěvami hospodských zařízení, ten se šeredně mýlil. Čím déle jsme byli na cestě, tím se toto rozpětí zkracovalo a posledních 5 kilometrů se stavělo ve čtyřech hospodách.

Večerní stmelovací akce byla oproštěna od pracovních záležitostí, takže i nováčci v našem týmu zjistili, že jsme naprosto normální lidé, na dnešní dobu by se skoro slušelo říct, až nenormální lidé. Šéfové v cíli neskákali kolem flipchartu, nepouštěli prezentace plné nekonečných kruhů a pyramid, nepoužívali anglické výrazy, aby byli dostatečně in.

Akce byla velmi vydařená, všichni se těšíme na další ročník, na který si čekání zpříjemníme ještě mnoha jinými akcemi, například v srpnu na Vltavě 🙂

Jaromír Pospíšil